Nebojte se HIV pozitivních

Úvodem

Bylo již vydáno mnoho příruček a letáků, které informují o způsobech přenosu HIV infekce. Jsou prokázány jen tři možné cesty: pohlavní styk s HIV pozitivním, infikovanou krví vpravenou do organismu což se týká zejména injekčních uživatelů drog) a přenosem z infikované matky na dítě.

Počet HIV pozitivních i v naší zemi stále přibývá. Začátkem roku 1999 jich bylo v České republice již čtyřista, ale předpokládáme, že skutečný počet může být až desetkrát vyšší. Je tedy pravděpodobné, že více lidí se setká s přítelem, kolegou nebo příbuzným, který je virem HIV nakažen nebo dokonce trpí nemocí AIDS.

Tento příspěvek by Vás měl přesvědčit, že běžné styky s HIV pozitivními i AIDS nemocnými jsou zcela neškodné.

Budeme rádi, když svou tolerancí a obyčejným lidským přístupem pomůžete zabránit vyčleňování HIV pozitivních na okraj společnosti a jejich diskriminaci.

Čím se AIDS a virus HIV nepřenáší?

- tělesným kontaktem, např. stiskem ruky, objímáním, hlazením či polibky

- vzduchem a kapénkami při kýchání a kašli

- společným bydlením s lidmi infikovanými virem HIV či nemocnými AIDS

- společným používáním nádobí, sklenic, příborů a ručníků s HIV pozitivními

- použitím WC, koupelny a sprchy

- při návštěvě lékaře, zubaře, odběru krve či pobytu v nemocnici

- domácími zvířaty a bodnutím hmyzu

- při poskytnutí první pomoci, pokud se dodržují běžná preventivní opatření

Virus HIV je vysoce citlivý na vnější vlivy. Ničí ho vyšší teploty, vysokoprocentní líh, běžné desinfekční prostředky a čistící prostředky obsahující chlor. Ničí ho rovněž zaschnutí tělesných tekutin, ve kterých je obsažen.

Jak jednat s lidmi infikovanými HIV či trpícími AIDS?

Každý z nás může svým lidským přístupem a praktickou podporou pomoci postiženým snášet jejich strasti. Každý z nás nese část odpovědnosti za společenské ovzduší, ve kterém HIV pozitivní mohou žít beze strachu z opovržení, odmítnutí a diskriminace v kruhu svých přátel, v rodině i na pracovišti.

Pro HIV pozitivní existuje v životě několik těžkých období. Prvním je okamžik, kdy se dozvěděli, že jsou infikováni virem HIV, dalším pak období, kdy začínají mít zdravotní problémy. Složité jsou okamžiky, kdy AIDS onemocní či umírají jejich blízcí a partneři. Mnoho úzkosti je spojeno s tím, jak zprávu o HIV pozitivitě přijme jejich okolí.

První reakcí, kdy se dozvíte o někom, že je HIV pozitivní, je zpravidla překvapení. Obavy o své zdraví se střídají se snahou pomoci. Ale HIV pozitivní nemusí být nemocný, nemusí nutně pomoc vyžadovat. Jedinou změnou od ostatních je malý virus HIV v jeho organismu a často i vědomí větší zodpovědnosti za zdraví své i ostatních.

Člověk, který se s HIV pozitivním poprvé setká, se musí s touto skutečností nejprve vyrovnat. HIV pozitivita je něčím novým, co zatěžuje jejich vztah a mísí se s jeho pocity. Po čase si ale na turo skutečnost člověk zvykne a přizpůsobí se jí. K HIV pozitivnímu si pak dokáže